V Liberci a Jablonci nad Nisou jsme uspořádali odborné přednášky pro zástupce SVJ a bytových družstev, které jsou napojené na centrální zásobování teplem (CZT). Cíl byl jasný: srozumitelně pojmenovat problém „drahého tepla“ a ukázat, že existují funkční alternativy, díky kterým může mít bytový dům stabilnější náklady, vyšší komfort a větší kontrolu nad vytápěním i teplou vodou.

Společné téma obou měst: vysoké ceny a závislost na dodavateli

U bytových domů napojených na CZT se opakuje stejný scénář. Cena tepla roste, plánování rozpočtu je čím dál složitější a dům je přitom závislý na nastavení a provozu centrálního dodavatele. V praxi se tak často řeší nejen samotná cena, ale také komfort dodávek (odstávky, provozní omezení) a nemožnost rozhodovat o režimu topné sezóny podle potřeb domu.

Na přednáškách jsme pracovali i s tím, že za posledních několik let došlo k výraznému růstu ceny tepla – u řady odběratelů až zhruba na dvojnásobek oproti roku 2021. Právě tohle je moment, který dnes mnoho SVJ a družstev vnímá jako „zlomový“: náklady na teplo a TUV začínají zásadně ovlivňovat rozpočet domu i náladu mezi obyvateli.

Jablonec nad Nisou: cena kolem 1 260 Kč/GJ a tlak na rozpočty

V Jablonci jsme se zaměřili hlavně na ekonomickou stránku. Pro rok 2026 se cena tepla pohybuje přibližně kolem 1 260 Kč/GJ (vč. DPH), což u řady domů znamená výrazný zásah do rozpočtu.

Liberec: „výhodný tarif“ a zároveň téma odstávek tepla i teplé vody

V Liberci jsme kromě ceny otevřeli ještě jedno téma, které zde rezonuje velmi silně: odstávky – a to nejen teplé vody, ale i tepla. Pro obyvatele je to citlivé téma, protože komfort (teplo a TUV) je každodenní potřeba a dům přitom nemá možnost provoz centrálního systému přímo ovlivnit.

Zároveň jsme popsali i zasmluvnění formou tzv. „výhodného tarifu“. Vedle standardní ceny (cca 1 260 Kč/GJ) existuje věrnostní/výhodný tarif (cca 1 135 Kč/GJ), který je podmíněn závazkem odběru na dobu určitou (nejčastěji několik let). Tarify mohou krátkodobě snížit cenu, ale nemění podstatu problému: dům zůstává závislý na centrálním dodavateli a při předčasném ukončení smlouvy mohou vznikat doplatky a sankce. I ve „výhodném tarifu“ navíc mnoho domů stále platí částky, které považují za neúměrné.

Řešení

Alternativou, kterou jsme na přednáškách představili, je vlastní domovní kotelna, kaskáda tepelných čerpadel, doplněná případně o fotovoltaickou elektrárnu. Dává to smysl zejména tam, kde je dnes teplo z CZT drahé a dům chce získat větší kontrolu nad náklady a provozem.

Ze zkušenosti víme, že rozhodování není jen o „nápadu“, ale o datech a postupu. Proto jsme na přednáškách prošli i základní kroky: od prvního posouzení domu, přes návrh řešení až po realizaci a dlouhodobý provoz.

Jak vypadá úspora v praxi?

Bytový dům na adrese Mlýnská 577/5 v Liberci (48 bytů, 7 pater, 3 vchody) měl u teplárny v roce 2018 spotřebu 1 104 GJ a při ceně 727 Kč/GJ zaplatil za rok 803 018 Kč. Při dnešních cenách by při obdobné spotřebě (936 GJ) vyšel rok 2026 na 1 179 360 Kč (cena 1 260 Kč/GJ). Díky vlastní kotelně s tepelnými čerpadly ale dům v roce 2025 při stejné spotřebě (936 GJ) vyráběl teplo za 640 Kč/GJ a zaplatil za rok 599 040 Kč – tedy úspora je zhruba 50 %.

Děkujeme všem, kteří dorazili na přednášky v Liberci a Jablonci, zapojili se do diskuze a sdíleli své zkušenosti z provozu bytových domů napojených na CZT. Vážíme si vašeho času i konkrétních dotazů – právě ty pomáhají posouvat rozhodování od dojmů k faktům a reálným číslům.